iWP.cz > 2015 > Únor

Historie a vývoj WordPressu

V návaznosti na článek „Počátky WordPressu“ jsme pro vás připravili také text o historii a důležitých meznících vývoje tohoto redakčního systému. Počátek WordPressu je spjat s redakčním systémem b2/cafelog, jehož se ujali vývojáři Matt Mullenweg a Mike Little, aby uvedli celý proces vývoje WP do podoby světově nejužívanějšího redakčního systému, tedy takového WordPressu, jak jej známe dnes.

Přestože různé komponenty systému jako pluginy, šablony, či widgety už považujeme za samozřejmou součást WordPressu, nebylo tomu tak vždy. Celý systém doprovází mnohaletý vývoj, a to už od roku 2003, kdy byl vydán první WordPress s označením verze 0.7, v návaznosti na svého předchůdce – b2/cafelog, jenž ukončil svůj vývoj poslední vydanou verzí 0.6. Za zmínku stojí, že zvykem vývojářů WordPressu je kromě číselného označení nové verze redakčního systému (v návaznosti na verze předchozí) i udělení přezdívky na počest některého významného jazzového umělce.

WordPress verze 1.x a 2.x

Po pilotní verzi 0.7 považujeme za další přelomovou verzi redakčního systému verzi 1.2 „Mignus“, a to z důvodu zavedení pluginové architektury, díky které se otevírají dveře k vývoji nových funkcí, vylepšení a dodatků developery i mimo oficiální okruh vývojářů.

S rokem 2004 přichází verze 1.5 „Strayhorn“, jež nám představuje možnost oživení webových stránek implementací nových, vlastních šablon. Dosud bylo možné bez programátorských znalostí využít pouze defaultní šablony. Po rozšíření front-endových možností v podobě šablonového systému přichází verze 2.0 „Duke“ s přepracovaným back-endem, tedy administračním rozhraním pro správu systému.

Rázem se dostáváme do roku 2007, jenž se nesl ve znamení vylepšování práce s administračním rozhraním. To reflektuje verze 2.1 „Ella“ s funkcí automatického ukládání textů či kontroly pravopisu. V tomto trendu pokračuje i WordPress 2.2 „Getz“ a 2.3 „Dexter“. Getz a Dexter obohacují systém o práci s widgety, oštíkování příspěvků, hezké URL adresy nebo uživatelsky přívětivější aktualizace systému, čemuž předchází automatické oznámení správce o nové verzi.

Do dvojkové řady patří po Dexterovi ještě dalších pět verzí. Z nich vyzdvihneme především 2.7 „Coltrane“, která opět přepracovává, a tentokrát výrazně, administrační prostředí. Vývojáři totiž potřebovali z důvodu vývoje mnoha nových funkcí znatelně usnadnit ovladatelnost celého systému. Jednou z nově vyvinutých funkcí se stal i vestavěný editor obrázků, který představila verze 2.9 „Carmen“. Vývoj dvojkových verzí končí s rokem 2009 a následující rok se na světlo světa dostávají verze trojkové, které celosvětovou oblibu WordPressu ještě více prohloubily.

Systém získává dnešní podobu

Přesouváme se do roku 2010 a setkáváme se tak s relativně přelomovou verzí 3.0 „Thelonious“, která přichází hned s celou řadou novinek. Jedná se především o zavedení custom post types, přehlednější taxonomii, nové API pro změnu pozadí nebo headeru v šablonách a představení první z řady defaultních šablon pro každý rok „Twenty Ten“.

S každou další verzí můžeme stále zřetelněji spatřovat snahu vývojářů o to, aby byl systém co nejvíce intuitivní, jednoduchý, čistý a přehledný. Velmi silně se tyto aspekty odrážejí ve verzích 3.6 „Peterson“ a 3.7 „Basie“ z roku 2013. Změny se týkají především oblasti dotváření systému tak, aby byl uživatelsky přívětivější. Jako názorná ukázka nám poslouží podpora nových audio a video formátů, intuitivnější autoukládání, automatické aktualizace na pozadí, jednodušší a přehlednější dohledání nových pluginů nebo jazykových lokalizacích systémů.

To už se dostáváme do současnosti, kdy je stále velmi žhavým tématem verze 4.0 „Benny“, vydaná v září 2014, a její následník 4.1 „Dinnah“ z prosince téhož roku. Benny uvádí přebudovanou knihovnu médií do dlaždicové podoby nebo vyhledávání a následnou instalaci pluginů přehledně přímo z administračního rozhraní. Více informací o posledních dvou verzích najdete v rámci aktualit na tomto portálu: WordPress 4.0 „Benny“ a WordPress 4.1 „Dinnah“.

Datum: 21. 2. 2015

http://codex.wordpress.org/History, http://en.wikipedia.org/wiki/WordPress, changelog jednotlivých verzí, http://www.wpbeginner.com/news/the-history-of-wordpress/,

 

 

iWP.cz > 2015 > Únor

WordPress 4.1.1 – Maintenance Release

Ve středu 18. 2. byla vydána nová aktualizace s označením 4.1.1, která opravuje 21 nedostatků předchozí verze. Jedním z těchto nedostatků byla situace, kdy se štítek i kategorie označily stejným názvem. V případě aktualizace štítku nebo kategorie mohla nastat chybová situace. Plný výpis změn je dostupný ve vývojářské sekci wordress.org.

Aktualizace na opravnou záplatu 4.1.1 byla na verzích WordPress 4.1 provedena automaticky na pozadí v noci ze středy 18. 2. na čtvrtek 19. 2. O provedení aktualizace je správce informován prostřednictvím automatického e-mailu, popřípadě oznámením v administračním rozhraní webu. V případě, že jste vlastníkem webu se starší verzí, pak je možné provést aktualizaci ručně z administračního rozhraní webu v sekci „Aktualizace“.

S odstupem dvou měsíců mohou vývojáři dále konstatovat, že přechod ze starší verze na verzi 4.1 proběhl zcela bez chyb, což dokládá i počet stažení verze WordPress 4.1 za poslední dva měsíce, který překročil hranici 14 milionů stažení. Tento fakt jen podtrhuje stále se zvyšující popularitu redakčního systému WordPress.

Datum sepsání: 19. 2. 2015
Datum vydání: 18. 2. 2015
Zdroj: https://wordpress.org/news/2015/02/wordpress-4-1-1/

 

iWP.cz > 2015 > Únor

Publikujeme příspěvky

Základním stavebním kamenem každého blogu, magazínu, ale i dalších webů běžících na WordPressu jsou příspěvky. Možnosti nastavení a publikování příspěvků nejsou pouze o sepsání titulku, obsahu a následného zveřejnění. WordPress nám toho umožňuje mnohem více.

Předtím, než začneme s příspěvky pracovat, je na místě nechat si v editačním rozhraní pouze ty informace/nastavení, které požadujeme. Toho docílíme zaškrtnutím vybraných položek po vysunutí lišty v horní části s názvem „Nastavení zobrazených informací“. Kde je možné nastavit si rozvržení editačního rozhraní do jednoho či dvou řádků, nebo nastavit editační okno s obsahem tak, aby se zobrazilo celé bez nutnosti scrollování. Co znamenají další položky? Ukážeme si to podrobně v následujících odstavcích.

Ještě než příspěvek zveřejníme

Pakliže vám spadne prohlížeč uprostřed psaní příspěvku, není třeba malovat čerta na zeď. WordPress je vybaven funkcí automatického ukládání příspěvků. Takto či ručně uložený, avšak nepublikovaný příspěvek, se v administraci zobrazí jako koncept – rozpracovaný příspěvek. Koncept je jedním ze tří výchozích stavů příspěvků. Druhým je stav „čeká na schválení“. V tomto případě musí být příspěvek notifikován někým s vyššími právy. Posledním stavem je článek publikovaný. Ne každý publikovaný článek musí být všemi návštěvníky viditelný.

Viditelnost lze obdobně jako stav příspěvku nastavit trojím způsobem. Standardním nastavením je viditelnost veřejná, kdy se příspěvek zobrazí klasicky všem návštěvníkům stránky. V případě volby „chráněno heslem“ je po návštěvníkovi vyžadováno heslo, které nastavíte v kolonce po zaškrtnutí této volby. Posledním způsobem je viditelnost soukromá, kdy je příspěvek k dispozici pouze registrovaným uživatelům s příslušnými právy.

Automatické publikování příspěvku v určitý čas můžeme určit prostřednictvím nastavení data publikování. Možný je i přesně opačný krok, a to přiřadit článku libovolné starší datum. V případě, že s tímto polem nebudeme manipulovat, automaticky se zapíše reálný čas a datum publikování příspěvku.

Článek řádně označíme

Příspěvky dělíme na základě vlastních kritérií do rubrik (totéž jako kategorie). Rubrik můžeme k jednomu příspěvku přiřadit libovolný počet, avšak minimálně jednu. Kromě rubrik WordPress umožňuje k příspěvkům přidávat štítky (totéž jako tagy). Štítkem můžeme označkovat příspěvky napříč kategoriemi, a tím je sdružit. Tato metoda slouží k lepší orientaci uživatele na webu.

V případě, že máme stránky strukturované způsobem, kdy se nám zobrazuje například pouze náhledový obrázek, stručný úryvek z příspěvku, pro jehož úplné přečtení musí návštěvník stisknout odkaz k nasměrování k celému článku, pak vám bude jistě platná funkce stručný výpis příspěvku. Stručným výpisem příspěvků můžeme ovlivnit obsah onoho úryvku. Pakliže pole nevyplníme, systém si automaticky vezme prvních pár vět z příspěvku.

Možná ani netušíte, co všechno WordPress ještě umí

Za povšimnutí stojí možnost odeslání trackbacků. Trackback je efektivní a rychlá možnost, jak dát najevo, odkud při psaní čerpáte. Autor původního článku bude informován komentářem právě pod jeho článkem, tzn. odešle se automatický komentář s oznámením o použití článku. Obdobou jsou pingbacky. Zde je rozdíl pouze v tom, že pingbacky se rozesílají automaticky (bez nutnosti zadání URL adresy). Pingbacků je využito za předpokladu, že oba weby pohání WordPress. Nevýhodou této funkce je, že je často zneužívána spammery, kdy pomoci pingbacků a trackbacků přidávají hromadně komentáře obsahující nežádoucí odkazy. Z tohoto důvodu mnoho administrátorů trackbacky/pingbacky blokuje, zakázat je lze v nastavení komentářů.

Pokročilým avšak mocným nástrojem především pro vývojáře šablon jsou uživatelská pole. Uživatelské pole se skládá ze dvou částí – názvu a hodnoty. Toho lze využít za předpokladu, že je na libovolném místě v šabloně příspěvku umístěn kód, který po zadání klíče vypíše hodnotu z uživatelského pole. O uživatelská pole se opírá mnoho šablon a často motají jejich uživatelům hlavu, přitom veškeré podklady jsou vždy v manuálu šablony.

Datum: 13. 2. 2015

 

iWP.cz > 2015 > Únor

WordCamp Praha 2015: Mezinárodní konference WordPress komunity

V sobotu 28. 2. 2015 se na akademické půdě Vysoké školy ekonomické v Praze uskuteční druhý ročník českého WordCampu. Konferenci organizuje komunita naswp.cz, která slibuje zajímavé přednášky s mezinárodním obsazením. Program je rozdělen do dvou hlavních line-upů – pro uživatele a pro developery. Bonusem jsou pak čtyři tematické workshopy navíc.

Pestrý výběr přednášek a nejen to…

V programu pro uživatele se představí osobnosti jako Davor Altman z portálu managewp.com, který posluchačům nabídne zajímavé tipy, jak hromadně spravovat více WordPressů, nebo italský manažer vývoje ve společnosti Automattic Luca Sartoni, jenž se podělí o zkušenosti z provozu firemních stránek. Lákadlem z tuzemských odborníků bude například SEO specialista Pavel Ungr s tématem funkční strategie webu. O využití WordPressu jako ideálního nástroje pro marketéry pak promluví podnikatel Filip Dřímalka.

V developerské sekci, která je určena výhradně pro programátory a kódery šablon či pluginů, se můžeme těšit na přednášky britského vývojáře společnosti Automattic Johna Lenoxe o využití architektury REST API nebo belgického vývojáře Andrease Cretena o kompatibilitě pluginů. Jak lze vybudovat vlastní robotickou armádu nám vysvětlí developer Franz Josef. Českým zástupcem sekce se stane společně s Jaroslavem Polakovičem i Adam Trachtman, vývojář mobilních aplikací.

Bohatý program přednášek ještě více zpestří workshop studia MultilangualPress PRO o tvorbě vícejazyčného webu, popřípadě workshop Tomáše Cirkla o výstavbě webu na WordPressu. UX designéry pak zaujme srb Igor Kolosov s ukázkami, jak naplnit očekávání návštěvníků stránek.

Harmonogram přednášek:

  • Uživatelská linie: 9:30–10:15 – Blog na steroidech, Michal Kopecký; 10:30–11:15 – WordPress jako ideální nástroj pro chytré marketéry, Filip Dřímalka; 11:30–12:15 – Funkční strategie pro váš web (nejen na WordPressu), Pavel Ungr; 13:00–13:45 – Techniques for Developing Directory and Marketplace Sites with WordPress (En), Amir Helzer; 14:00–14:45 – Powering Business Sites on WordPress (En), Luca Sartoni; 15:00–15:45 – Managing Multiple WordPress Websites (En), Davor Altman; 16:00–16:45 – Tipy a zkušenosti hostingové společnosti s WordPressem, Český hosting; 17:00–17:45 – Bezpečnost WordPressu, tipy pro každého, Vladimír Smitka
  • Developerská linie: 9:30–10:15 – Writing code for Multisitie (En), Thomas Scholz; 10:30–11:15 – Discovering the capabilities od the Theme Customizer API (En), Tomasz Dziuda; 11:30–12:45 – Heartbeat API, Jaroslav Polakovič; 13:00–13:45 – GlotPress (En), Marko Heijnen; 14:00–14:45 – Hybridní mobilní aplikace, Adam Trachtman; 15:00–15:45 – Plugin developing with future and past compatibility (En), Andreas Creten; 16:00–16:45 – How your personal robot army lets you play the big game (En), Franz Josef; 17:00–17:45 – Theme Development with the REST API (En), Jack Lenox
  • Workshopy: 9:30–12:15 – Building multilangual website (En), MultilangualPress PRO; 9:30–12:15 – How to meet user expectations (En), Igor Kolosov; 13:00–16:45 – Jak postavit web na WordPressu, Tomáš Cirkl; 14:00–17:45 – Building a real direktory site in 2 hours (En), Dario J. Hrvatim

Je dobré vědět, že…

Lístky je možné zakoupit online na oficiálních stránkách akce. Cena se pohybuje od 399 Kč do 599 Kč za základní lístek, VIP lístek stojí 1 600 Kč. Při zakoupení lístku do 14. 2. obdrží návštěvník tričko, zakoupením VIP lístku přispějete na pořádání WordCampu. Pro více informací navštivte oficiální stránky 2015.prague.wordcamp.org.

Bohatý program plný zkušených specialistů z oboru mohou pořadatelé nabídnout nejen díky poskytnutí prostor Vysokou školou ekonomickou, ale především díky sponzorům. Mezi finanční sponzory akce WordCamp Praha 2015 se přidal i provozovatel portálu WordPress.cz, společnost iParťák s.r.o.

Datum sepsání: 1. 2. 2015
Zdroj: http://2015.prague.wordcamp.org/

iWP.cz > 2015 > Únor

Triky s .htaccess

Nepostradatelným pomocníkem WordPressu je konfigurační soubor .htaccess. Jedná se o jednoduchý textový soubor obvykle v hlavním adresáři webových stránek, který umí nastavit pravidla pro přesměrování, vytvoření „hezkých URL“, zaheslování složek a další. Soubor tak ovlivňuje chod celých stránek, proto je nezbytné zacházet s ním s rozvahou, jelikož neodborný zásah do souboru může vést až k úplné nepřístupnosti stránek.

Soubor .htaccess nalezneme již ve výchozí podobě WordPressu, kde předepisuje, aby se hlavní stránka zobrazovala pouze jako www.example.com, nikoli jako www.example.com/index.php. Kromě toho nám předdefinovaný RewriteEngine v rámci souboru umožňuje automatický přepis výchozích URL adres článků na hezké URL adresy, příznivé pro SEO. .htaccess může být i častým zdrojem komplikací, při nefunkčnosti všech podstránek webu je na místě jako první zkontrolovat právě .htaccess, mohl být totiž poškozen. Řešením je uvést .htaccess do výchozí podoby.

Využití a zápis

Ukážeme si několik funkcí a jejich zápis pomocí .htaccess, které lze uplatnit nejen na WordPressu, ale na libovolných webových stránkách běžících na serveru Apache.

Nejčastějším využitím souboru je přesměrování. Přesměrovat můžeme v podstatě cokoliv kamkoliv. Názorným příkladem může být přesměrování neexistující stránky (chyba 404) na stránku s vlastním hlášením o chybě, popřípadě přesměrování návštěvníka po zadání domény bez www na doménu s www (návštěvník zadal example.com, my ho přesměrujeme na www.example.com).

Předtím než sepíšeme podmínky, je nutné aktivovat RewriteEngine za pomoci formule RewriteEngine on. Přesměrování libovolné podstránky na jinou podstránku provedeme díky předpisu RewriteRule old-page\.html new-page.html [R]. Přesměrování neexistující stránky na stránku chyba.php se provede prostřednictvím ErrorDocument 404 /chyba.php (obdobně můžeme řešit chyby 401, 403, 500). Notace pro podmínku stanovující trvalý přepis domény bez „www“ na doménu s „www“ vypadá následovně:

# example.com -> www.example.com
RewriteCond %{HTTP_HOST} ^example\.com$
RewriteRule (.*) http://www.example.com/$1 [R=301]

Zabezpečení WordPressu s .htaccess

 

Protože přístup do administrace WordPressu skrze adresu /wp-admin (popř. /wp-login.php) je velmi snadný, můžeme využít .htaccess k zaheslování přístupu k přihlášení do systému – stránka po nás bude vyžadovat login a heslo, až poté se zobrazí přihlašovací okno do WordPressu, kam zadáme své přihlašovací údaje do systému (obdobně můžeme zaheslovat libovolnou jinou část webu.

Jedná se o „dvojí zabezpečení“, které provedeme zápisem:

<Files wp-login.php>
AuthType Basic
AuthName „Password Protected“
AuthUserFile /full/path/to/.htpasswd
Require valid-user
Satisfy All
</Files>

Kromě vložení tohoto zápisu do .htaccess musíme vytvořit ještě soubor .htpasswd, kam vložíme zašifrované přístupové údaje. Tuto šifru si necháme vygenerovat htpasswd generatorem. Soubor .htpasswd obsahující zašifrované přístupy nahrajeme po bok .htaccess do společného webového adresáře.

Datum sepsání: 5. 2. 2015
Zdroje: http://kb.wedos.com/htaccess/mod-rewrite.html, http://kb.wedos.com/htaccess/mod-rewrite.html